Pohádka máje

Karel Plíhal

1:PrBodejná slečno, kFoupím trochu citu,
nGmehleďte, prosím, nD7a váhu,
hD#oďte mi klGdimíče  Bod vašeho bG7ytu,
nC7ež zase ztratím odvahFu.
2:Nechte tu rtěnku na toaletním stolku,
sundejte tu blond paruku,
je první máj a chci mít svoji holku,
vodit ji parkem za ruku.
R:Protože (třeba že) lDm7áska je pěkná krGm7atochvíle,
láska je kDm7apka medu do čajG7e,
co bylo čCmerné, rFázem změní v bBíléGm 
a z králů dCmělá lC7okajFe,
protože (třeba že) Dm7láska je dárek Gm7televize,
když nechá pDm7auzu mezi pořadG7y,
láska je zCmápis v Fúčetnické knBizeGm,
láska je spCmort, a kdFo chce zůstat v lF#ize,
nesmí nic dBát, a vlastně: prDmoč takGmy, B 
když stačí bD#avit dFivákBy.
3:Počkáte asi na lepšího lovce,
kam mám to vám vlízt? Na záda?
Já nejsem z těch, co pobloudilé ovce
zahání zpátky do stáda.
4:Chtěl jsem jen, vážně, koupit trochu citu,
a ne vás nechat se uzívat,
chvíli se projít městem za úsvitu
a pak si s vámi zazpívat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:31:36.031+00:00
Výsledky hledání: